A apet

Můžete si samozřejmě dojít k lékaři pro antidepresiva, ale ty Vám rozhodně mnoho radosti nepřinesou, spíš Vás jen otupí. Navíc pokud Vás netrápí skutečné onemocnění zvané deprese, je lepší vypořádat se s chmurami jinou cestou!  Současný styl života u řady lidí vede k tomu, že žijí ve své uzavřené bublině, bez reálných přátel a reálných sociálních kontaktů. Je více než pravděpodobné, že nárůst počtu lidí trpících psychickými problémy souvisí právě s tím, že nám chybí opravdová blízkost druhých lidí.

Pevné rodinné či přátelské vztahy nás totiž mohou ochránit před vznikem depresí. Nefungují-li příliš dobře Vaše rodinné vztahy, zkuste se zaměřit na vybudování nových přátelství! Přátelství s lidmi podobnému myšlení, cítění a zálibami, totiž opravdu může vést k veselejšímu životu! Kde je získat? Opusťte svou ulitu a vydejte se do ulic, do kina nebo se přihlaste do nějakého zájmového kroužku, zkrátka jděte svým novým potencionálním přátelům naproti!

Nejlepší přítel člověka? Přece pes!
Podle amerických vědců, může být klíčem ke štěstí venčení psa! Máte-li psa, jste nuceni se o něho postarat, ať už je Vaše nálada jakákoliv. V okamžiku, kdy se svým psím miláčkem vyrazíte na procházku, dojde pravděpodobně i u vás ke zlepšení nálady. Pobyt na čerstvém vzduchu, Vám pomůže utřídit myšlenky, oddechnout si od starostí, popovídat si s ostatními pejskaři a navíc se budete udržovat v dobré fyzické kondici. A to vše za to určitě stojí!

Nechybí ve Vašem jídelníčku ryby?
Ryby obsahují omega -3 mastné kyseliny. Tyto pro naše zdraví tak potřebné tuky pomáhají nejen našim nervovým buňkám k dobré funkci. Určité výzkumy nasvědčují tomu, že lidé, kteří pravidelně konzumují několikrát v týdnu tučnější ryby, se mnohem méně často potýkají s depresemi a dalšími nepříjemnými pocity! Pokud nemáte ryby rádi, vyzkoušejte alternativní zdroje těchto omega – 3 mastných kyselin. Můžete vyzkoušet buď kapsle s rybím tukem, nebo konzumovat olej z lněného semínka.

Pokud nabere let vinou dopravce samotného větší zpoždění, než jaké stanovuje regulace EC 261/2004, má jeho pasažér na základě téže regulace nárok na finanční odškodnění. Tedy na peníze, jež mu musí vyplatit aerolinie ze svého jako jakési bolestné. Nebo trest za to, že se nepostaraly, aby vše proběhlo tak, jak má.
Aby člověk ale takové odškodnění dostal, musí jít kromě toho, co už bylo zmíněno, i o let provozovaný leteckou společností sídlící v některé zemi Evropské unie, ve Švýcarsku, Norsku nebo na Islandu, nebo o let s počátkem i koncem v tomto prostoru nebo o let mířící ze zmíněných zemí jinam.

V podobných případech dostane cestující finanční kompenzaci ve výši úměrné délce zpoždění i trasy letu, jež může dosáhnout až šesti set eur. Nebo přesněji řečeno by ji měl dostat. Jenže je tu několik háčků.
Za prvé ten, že jsou aerolinie povinnosti platit zproštěny, je-li zpoždění zaviněno nikoliv jimi samotnými, nýbrž nepřízní počasí, přírodní katastrofou, bezpečnostní situací, stávkou třetí strany nebo omezením letového provozu, za což logicky nenesou zodpovědnost, co nemohou ovlivnit, a za druhé ten, že i když je dopravce za zpoždění odpovědný, nejednou se pokouší ho svést na něco ze zmíněného, co ho povinnosti platit zbavuje. A pak je na cestujícím, aby prokázal, že si ono odškodnění za zpoždění letů opravdu zasluhuje.

Případně aerolinky ve snaze vyhnout se placení s poškozeným klientem nekomunikují a doufají, že ho pokusy o získání peněz nakonec přestanou bavit a mávne nad tím rukou.
Vymáhání odškodného z letecké společnosti, jež se vzpouzí, bývá nejednou obtížné, pro laika často i téměř nemožné. Protože zkuste si sehnat dodatečně důkazy a pak se s těmito vláčet po soudech, dokazovat, žalovat a doufat, že bude nakonec dosaženo práva!
A proto je jenom dobře, že existují i právníci, kteří se na tuto problematiku specializují a rádi se podobných případů ujímají. A navrch si berou férově provizi pouze v případě, že onoho odškodnění skutečně dosáhnou.
Takže na své odškodnění nerezignujte. I kdyby se dopravce vzpouzel sebevíc, máte kde najít zastání.

Vybavit mobilní telefon fotoaparátem, to tedy byl nápad. Možná vás tato věta zarazí, vždyť co je na tom špatného? Špatné může být snad jen to ubohé rozlišení u některých snímků, resp. technologických řešení samotných vestavěných objektivů uvnitř skeletu chytrého telefonu.
Podle nejnovějších průzkumů využívají lidé v Česku telefon především (kromě telefonování a textových zpráv) k surfování po Internetu a přístupu k sociálním sítím. Pořizování fotografií už mnoho z nás omrzelo, a abychom se procházeli po městě, nebo v otevřené krajině a stále kolem sebe něco fotografovali, tak tímto způsobem se zabavuje většinou jen ten, kdo má chytrý telefon poprvé v ruce.

Jinak je tomu ovšem ve světě, resp. v určitých zemích. Nejvíce se fotoaparát využívá ve Spojených státech a také v asijských zemích, zejména v Indii a v Pákistánu. Zvláštní samostatnou skupinu pak tvoří lidé, kteří pořizují tzv. selfie.

Pády z výšky, autonehody, úrazy elektrickým proudem

Fotit sám sebe a prezentovat se na sociálních sítích dokonce považují někteří odborníci za úchylku, ale co je horší, při pořizování selfie dochází často k těžkým až smrtelným zraněním. Lidé v tom okamžiku totiž svou pozornost obrací k samotnému provedení snímku a opomíjí nebezpečí ze vzniklé situace. Aby byl snímek zajímavý, často se lidé fotí na nějakých vyhlídkách, vysoko nad krajinou, a dochází pak k pádům z velké výšky. Bývají to vrcholky skalních útesů, horní hrany vodopádů, divoké peřeje, skalní rozsedliny, propasti, horské štíty nebo rozhledny.

Velmi častou příčinou úmrtí je i utonutí na divoké vodě, ve válcovém jezu, v bažinách nebo mokřadech. V žebříčku úmrtí tu pak dominují kromě pádů do vody i dopravní nehody buď za volantem automobilu, nebo při srážce s vlakem či autobusem. Třetí příčka patří právě pádům z velké výšky.
Poměrně kuriózní situace je také roztrhání divokou šelmou. Jistý turista z Izraele fotografoval zraněného medvěda a ten jej pak roztrhal na kusy. Výjimečné nejsou ani těžké úrazy elektrickým proudem a pořízení fotek v souvislosti se stožáry s vysokým napětím.
Možná pro vás nebude s podivem, že nejčastěji jsou oběťmi takového neuváženého chování mladí lidé ve věku od 10 do 28 let. Tvoří až 85 procent těchto případů.

Jakou máte postavu? Nevíte? Ve chvíli, kdy si ujasníte jakou postavu vlastníte, může se z vás pomocí vhodně zvoleného oděvu stát kráska, kterou by s radostí přivítala přehlídková mola.

,, Přesýpací hodiny “

Postava přesýpacích hodin se vyznačuje především většími boky, uzoučkým pasem a velkými prsy.
Ženy vlastnící tento typ postavy by se měly vyvarovat hlavně nošení volného oblečení, které skrývají právě tyto přednosti. Tolik žen po takové postavě touží a ty, které ji mají se ji snaží zakrýt.

,, Trojúhelník “

Máte štíhlejší horní polovinu těla, dobře znatelný pas, ale širší boky a pozadí? Potom jste majitelkou tzv. trojúhelníkové postavy.
Určitě si do svého šatníku pořiďte alespoň jedny rovně střižené kalhoty, ty se hodí vždycky. Upnuté (ne však moc) topy s výrazným výstřihem můžete doplnit vhodně vybranými náhrdelníky či řetízky s přívěskem.

,, Diamant “

Jste ženou, jejíž pas je těžko definovatelný, na bříšku se najde nějaký ten špíček, ale vaše nohy a ruce jsou oproti středu těla štíhlejší? Znamená to tedy, že jste diamantová.
Neschovávejte své přenosti v podobě štíhlých nohou. Volnější tuniky vám nějaké to kilo navíc pomohou jednoduše zamaskovat. U kalhot si dávejte pozor na výšku pasu. Pas příliš nízko by mohl způsobit, že nedokonalost v podobě ne zrovna štíhlého bříška bude ještě viditelnější.

,, Obdélník “
 
Máte postavu jako kluk? Pas a boky vám v podstatě splývají? Potom jste majitelkou postavy ve tvaru obdélníku. A nezáleží na tom, zda jste štíhlá či silnější.
Pomocí oblečení se budete snažit vytvořit něco co není. Zvýraznění pasu pomocí vhodně zvolených druhů různých pásků či šňůrek. Pokud se rozhodnete pro šaty, koukejte na to, aby měly širší sukni a upnutější vršek. I tak se trošku zvýrazní váš nedefinovaný pas.
Vyhýbejte se šatům, které mají rovný střih. Ty totiž na vaši ne příliš ženskou postavu spíše upozorní.

Pracovat z domova vypadá na první pohled velmi lákavě. Vše si moci zorganizovat podle svého, nemuset nikam dojíždět ani docházet, být omezen pouze termínem odevzdání práce atd. Jenomže toto vyžaduje člověka oplývajícího smyslem pro disciplínu a povinnost, pro kterého je slovo prokrastinace neznámým pojmem. V domácím prostředí se nám může chtít místo práce zhlédnout film, uklízet, prát, hrát si s dětmi, projíždět internet apod. Zejména, nejsme-li v bytě či domě sami. Účinným řešením je zařídit si a využívat samostatnou místnost jako domácí kancelář.

Pracovna by měla být uspořádaná a uklizená, bez zbytečných věcí, které by odváděly pozornost. Měl by v ní být pořádek, chaos nepůsobí dobře ani na nás, natož na případné klienty. V každé pracovně musí být stůl a židle. Velikost a typ stolu záleží na tom, zda pracujete na počítači nebo jen notebooku, jestli potřebujete více odkládacího místa na používanou literaturu nebo jestli kreslíte či rýsujete. Pracovní židle by měla být s kolečky, s opěrkami na ruce a kvalitou odpovídat množství času, který na ní strávíme. Podle typu práce přemýšlíme o množství potřebného úložného prostoru. Někdo preferuje police, někdo skříňky. Šikovné jsou i různé nástěnky, pořadače, kartotéky, kancelářské kontejnery, což jsou šuplíkové skříňky na kolečkách, které se dají umístit třeba pod stůl.
Zakoupit se dají přímo celé kancelářské sestavy, které již obsahují stůl, skříňky, police atd. Vše spolu barevně ladí a jde jen o to rozhodnout se, který typ se hodí k naší práci, do zvoleného prostoru a jaké barevné provedení se nám líbí.

Důležitou součástí kanceláře je osvětlení. Ideální je co nejvíce denního světla, ale pro případ příliš silného slunečního svitu okna opatříme žaluziemi. Je třeba pořídit nějakou lampičku na stůl, která se dá natáčet podle potřeby a její světlo je nám příjemné. Vhodné je i stropní osvětlení, které osvětlí celou místnost. Jako podlahovou krytinu zvolíme buď dobře udržovatelný koberec nebo plovoucí podlahu. Chceme-li prostor něčím oživit, lze doplnit květinami na okně nebo velkou květinou, která stojí přímo na podlaze v ozdobném květináči. Podle potřeb a vkusu každého můžeme vystavit nějaké fotografie nebo na stěnu dát obraz, plakát či kalendář. Důležité je cítit se v pracovně dobře a pohodlně.

Mnohdy skutečně takové cestování napříč naší zemí je doslova dobrodružnou výpravou. Rádi cestujeme po různých místech a hledáme zajímavosti, památky a samozřejmě k tomu nesmí chybět i speciality místní kuchyně. Přece jenom jiný kraj, jiný mrav, jiná kultura, zvyky a samozřejmě pokrmy. Tentokrát jsme si naplánovali cestu na jižní Moravu. Jenomže tady je tolik krásných míst, že člověk ani neví kde začít. Možná zkusíme Mikulov, který jak se zdá, se nám na pár dní stane zázemím. Vypadá to, že zde se rozhodně nudit nebudeme. V podstatě je zde tak propletená síť cyklistických stezek, že klidně bychom si mohli vzít s sebou i kola, ještě uvidíme, zdali seženeme nějaké místo pro vhodné ubytování. Ono i pro pěší turistiku je zde mnoho míst, stejně tak jako památek a konec konců do Brna to bude tak kolem 50 kilometrů, to kdybychom se náhodou nasytili místního ruchu.

Jedeme na průzkum

Nakonec jsme se rozhodli úplně jinak. Hlásí pěkné počasí, tak vyrazíme na Moravu na motorce. Rádi cestujeme tímto způsobem, když to jen jde, jelikož člověk si pročistí hlavu a vnímá ty krásy kolem sebe úplně jinak. Ubytování Mikulov je zajištěné a parkovat můžeme přímo na dvoře areálu, tudíž bude motocykl v bezpečí. Uděláme zkrátka průzkum napříč jihomoravským krajem a uvidíme, kam se příště přemístíme.

Mikulov nás skutečně překvapil

Vzhledem k nádhernému počasí nás to vylákalo na mnohé výlety, včetně koupání v laguně, dokonce jsme si zde zapůjčili člun. Neskutečně výborné víno, které samozřejmě je známé po celém světě, ale mnohdy malé rodinné sklípky nabízí i další servis spojený s degustací. Skvělé bylo, že jsme měli zázemí, kam jsme se celkem rádi navraceli a pro změnu si užívali zase plný odpočinek zde v podobě wellness. No nestihli jsme projít všechny památky, prozkoumat okolní krásy, natož místní zámky. Jak je vidět, budeme se muset sem rozhodně vrátit, třeba až se bude konat Pálavské vinobraní.

Někdo má štěstí, že je štíhlý od přírody bez ohledu nato, kolik jídla a množství kalorií spotřebuje. Pro jiného je udržení ideální váhy celoživotní boj i přes dodržování veškerých možných diet. Snažíme se hubnout seč nám síly stačí, ale bezvýsledně. Každý máme totiž jiný metabolismus. Možná by stačilo pouze upravit stravování. Mnozí z nás, ale neví jak do toho. Myslíme si, že se stravujeme zdravě, ale pro každé tělo je vhodné něco jiného. Neznamená to, že výživové poradce navštěvují pouze obézní lidé. Někdo potřebuje třeba jen radu jak se správně stravovat, aby udělal něco pro své zdraví. Nejjednodušší bude využít služeb výživového poradce, který vám sestaví jídelníček na míru a poradí vám jak změnit životní styl.

Řešení nabídne i těm, kteří se chtějí začít stravovat vegetariánskou, veganskou nebo makrobiotickou stravou a neví jak začít.
Co vám vlastně výživový poradce nabídne?
Ze všeho nejdříve se určitě budete muset dostavit na vstupní prohlídku a konzultaci. Poradce budou zajímat vaše stravovací návyky. Jak často jíte a kolik toho sníte. Zda dodržujete správný pitný režim a nebo jestli máte dostatek pohybu. Důležitá je i psychická pohoda, vyrovnanost a odolnost vůči stresu. Velmi zásadní budou informace o vašem zdravotním stavu. Zda netrpíte vysokým krevním tlakem, nemáte nějakou potravinovou alergii nebo cukrovku. V takovém případě poradce ke všem faktorům musí přihlédnout. Možná pro něho bude zajímavá informace o vaší krevní skupině.

Dalším krokem bude změření tuku, svalové hmoty a vody ve vašem těle. Podstatná je i hmotnost vašich kostí.  To všechno jsou pro sestavení jídelníčku velmi důležité informace.
Nemusíte se obávat nějakých invazivních metod. Zjištění vašich tělesných parametrů je naprosto bezbolestné a provádí se na profesionálních přístrojích.
Výživového poradce mohou navštívit všichni bez ohledu na věk.