Višňovice

Tradice pití ovocných destilátů je známá již více než 600 let. Obzvláště oblíbená a také výrobou nejrozšířenější je slivovice vyráběna ze zralých švestek. První zmínky pochází ze 14. století, kdy se ovoce destilovalo v křesťanských klášterech v Rakousku. Na našem území se jedná o tradici oblíbenou zejména na jižní Moravě. První zmínky z této oblasti pochází z roku 1548 a to z městečka Vizovic, které je dnes již téměř synonymem pro slovo slivovice. V této oblasti se dařilo nejen švestkám, ale pálily se zde i meruňky, hrušky, třešně či jablka.

višně se stopkou
Ovocných destilátů je velké množství. Pálením se totiž dá zpracovat téměř každé ovoce. Zatímco slivovice se vyznačuje ostrou chutí, višňovice se řadí k jedněm z těch nejjemnějších destilátů. Nápoj nabízí jemné ovocné aroma s peckovými tóny. Višňovice bývá často spojována či porovnána s třešňovicí. První jmenovaná se vyznačuje jemnější vůní i chutí a oproti třešňovici neobsahuje žádnou tříslovinu. Zároveň se višně nepálí tak často, protože mezi pěstiteli převládá chybný názor o nízké výtěžnosti tohoto ovoce. Opak je ale pravdou, výtěžnost je přibližně stejná jako u třešní.

omyté višně
Ovocné pálenky se získávají vícestupňovou destilací ze zralého ovocného kvasu, který je uložen v tancích, sudech či jiných uzavřených nádobách. Pouze díky tomuto procesu si destiláty zachovají své aroma a chuť. Ideální je nápoj o obsahu 42 – 47 % alkoholu, protože vyšší koncentrace nevyvolává tak kvalitní ovocnou chuť, nižší pak zase způsobí, že je pálenka příliš vodnatá. Zásadní pro tyto destiláty je to, aby voněly a také chutnaly po ovoci, ze kterého jsou vyráběny.
A pro ten největší užitek z těchto alkoholických nápojů je třeba je správně pít. Doporučuje se je podávat o teplotě kolem 8 °C, archivní typy pak o teplotě kolem 12 °C. Při skladování by pak láhev měla být uložena v temnu a chladu při stabilní teplotě.