A apet

Máte doma školáka? Pak jistě víte, že sestavit jídelníček pro své dítě není nic jednoduchého. A zabezpečit, aby děcko jedlo podle připraveného plánu, je už někdy nad lidské síly.
Pojďme si říci, čím začíná takový dětský den a jak by měla strava našeho školáka vypadat.

Snídaně
Ráno by mělo dítě sníst nejméně 1/3 své denní kalorické porce. Snídaně by se měla skládat z lehce stravitelných potravin, které jsou energeticky hodnotné a dokážou našeho školáka nastartovat do celého dne. Neměl by chybět teplý nápoj jako čaj, bílá káva nebo kakao, můžeme přidat i skleničku džusu.

Jako druhé jídlo volíme obilniny – např. ovesnou kaši, musli s mlékem nebo jogurtem. Můžeme střídat s celozrnným pečivem se sýrem, pomazánkami s tvarohu nebo vajíčky. Občas je možné dát i polévku. Vynecháme sladké buchty, tatranky nebo různé pudinky a pamlsky.

Svačina dopolední
Svačinu připravujeme dítěti většinou doma. Je to lepší hlavně proto, že máme kontrolu, co si dítě do školy nese a co bude svačit. Pokud si dítě zajišťuje svačinu nákupem ve školním bufetu, je zde nebezpečí, že žák zvolí to, co má rád. To často je ve velkém rozporu se zdravou výživou. Svačina by měla být doplňkem mezi snídaní a obědem. Proto by mělo jít o ovocnou nebo zeleninovou přesnídávku, jakési zakousnutí.

Oběd
Většina školních dětí se stravuje ve školních jídelnách. Ještě nedávno ale zdaleka neznamenalo, že školní stravování rovná se zdravá strava. Dnes již hodně jídelen využívá výživové poradce, kteří přesně vypočítají kalorickou hodnotu porce a navrhnou chuťově zajímavé jídlo.

Mnoho jídelen již vaří na výběr několik druhů jídel, takže si vybere každý. Stále však je hodně dětí, které by jedly jen smažené a majonézové pokrmy a zdravou zeleninovou stravu odmítají. Na talířích pak často zůstává mono zbytků, často i nedotčených porcí.
 
Svačina odpolední
I tato svačina by měla doplňovat celkové denní jídlo, takže by bylo nejvhodnější opět sáhnout po ovocné nebo zeleninové svačince nebo po jogurtu.

Večeře
Večeře by opět měla být složená z lehkých potravin, nejlépe v teplé úpravě. Doporučuje se dušená zelenina, lehké dušené maso, ryba, vše přiměřeně zpracované pro děti školního věku. Jídlo by mělo být chutné, doporučujeme vyhnout se uzeninám, smaženým pokrmům. Dva dny v týdnu můžeme podat večeři studenou ve formě zeleninové nebo tvarohové pomazánky, chutnou večeři lze vyrobit i z rybího masa nebo luštěnin.

Večeře druhá
Pozdější tzv. druhá večeře se může podat, má-li dítě ještě na něco chuť. Volíme čerstvé ovoce, sušené ovoce nebo nekalorické potraviny, které nezatíží organismus před spánkem a v době spánku.

Nápoje
Nápoje po celý den volíme neomezeně. Mělo by jít o nesycené nápoje s podílem ovocné šťávy, pokud sáhneme po vodě bez příchutě, nic nezkazíme. Též se doporučují neslazené ovocné čaje. Za nápoj nepovažujeme mléko nebo polévku.

Jak je z textu patrné, jídelní pravidla pro školáky nejsou vůbec jednoduchá věc a snaha rodičů o správné stravování své ratolesti není vůbec nic snadného. Přesto se zdá, že se začíná blýskat na lepší časy a rodičům začnou pomáhat s výchovou i školy svým sortimentem jídelen a bufetů.

I výchova dětí ke správné výživě hraje svoji roli, dnes už vědí lidé o zdravém stravování mnoho a hodně dětí už chápe, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Ale je jasné, že vše začíná zase v rodině.

Dyslexie je porucha učení, kterou trpí dost vysoké procento dnešních dětí. Tyto děti nemohou za to, že nedokážou plynule číst, že nejsou schopné čtený text vnímat a porozumět mu, a tak zvládnout to, co na něm škola požaduje. Tyto děti jsou většinou označovány jako děti s ADHD.

Tato novodobá diagnosa by ale neměla žáky s touto poruchou vyřadit z běžného školního kolektivu. Je ale potřeba vědět, že tyto žáci potřebují zvýšenou pozornost, individuální péči ze strany učení a přístup, který není standardní a vyžaduje dost náročnou práci jak učitele, tak rodiny.

Znaky dyslektického dítěte

Pomalé čtení
Nečitelné písmo
Problémy s pravopisem
Potíže s matematikou
Nechuť k učení
Špatné výsledky i přes úpornou snahu
Nesoustředěnost
Hyperaktivita

Jak s takovým dítětem zacházet?

Nenutit k práci dlouho dobu
Střídat duševní práci s tělesnou
Odměnit za jakýkoliv úspěch
Poradit se u psychologů
Spolupracovat s pedagogy ve škole
Nezatracovat dítě za jeho neúspěchy
Hledat neustále možnosti, jak dítě povzbudit
Stále podporujeme jeho sebevědomí

Neděláme si nesmyslné představy o tom, co musí dítě zvládnout
Rodiče, kteří mají v rodině dyslektika, by měli mít na paměti, že výkony takového žáka ve škole jsou mnohdy na hranici jeho možností. I když by každá maminka a tatínek chtěli žáka, který vyniká, nedá se v tomto případě nic jiného dělat, než se s mířit s danou situací a postavit se k ní čelem.

Dítě trpí svým handicapem nejvíce. Často jsou postaveny před kolektiv, který je nepřijme, stávají se předmětem šikany a výsměchu. Mnohdy se bojí projevit se, že budou zase chybovat. Ztrácejí sebevědomí a propadají psychickým problémům. Z jednoho problému se s tává začarovaný kruh, ze kterého se jen těžko dostávají ven.

A zde jsou na prvním místě rodiče, aby své dítě podpořili, navštívili všechny instituce, které by mu mohli pomoci a okamžitě řešili všechna psychická traumata, která dítě v důsledku své vady utrpí. Z dobře vedeného dyslektika se ve většině případů vyvine člověk, který mnohdy dokáže vystudovat i vysokou školu.

Ale pokud je to možné, nenuťte je ke studiu, jestli to není vysloveně jejich přání. I šikovný řemeslník se v životě výborně uplatní a dokáže v životě úžasné věci. Proto rodiče dyslektiků, nevěšte hlavu a mějte na paměti, že láska a dobrá výchova dokáže divy.

Každý, kdo se pohybuje v tomto prostředí, vám řekne, že studenti vysokých škol jsou dospělí lidé, kteří se nedají srovnávat se školáky školou povinnými. Tito lidé už nejsou ochotní bydlet internátním stylem, kdy jsou ubytováni na mnohalůžkových pokojích, musí používat společné sociální zařízení a kávu či čaj si musí chodit vařit do společné kuchyňky.

Jejich požadavky na styl a úroveň bydlení je dnes už někde úplně jinde, než tomu bylo před lety. Proto se také poslední dobou stávalo, že koleje vysokých škol zely prázdnotou a školy musely zareagovat na tento vývoj. Většina jich pochopila, že musí koleje zrenovovat a nabídnout studentům bydlení, které bude mít určité parametry.

Co by mělo ubytování na dnešní koleji mít?

Výzkumem mezi studenty se ukázalo, že kolej by měla mít tyto parametry:

Koupelna a WC společná nejvýše pro 2 pokoje

Možnost uvařit si jednoduché jídlo přímo na pokoji, kuchyňku pak mít opět společnou pro 2 pokoje

Pokoje by měli být nejvýše dvoulůžkové

Na pokoji mít dostatek úložného prostoru, dostatečný pracovní prostor a možnost oddělit si svůj prostor například paravánem nebo závěsem

Údržba a úklid pokojů  školou by měla být samozřejmá věc, aby vše, co je na pokoji, bylo funkční

Možnost zastínění oken proti slunci nebo dennímu světlu

Možnost připojení antény pro vlastní televize a připojení PC

Toto studenti požadovali ve výzkumu na standardních pokojích, které se běžně nabízejí. Dnes ale vzniká i skupina studentů, kteří mají zájem o nadstandardní vybavení pokoje. Dle výzkumu se ukázalo, že se vlastně jedná o samostatnou garsoniéru s vlastním sociálním zařízením, kuchyňským koutem a jedním lůžkem. Tato skupina studentů je ochotná si za tento luxus připlatit a tyto služby čerpat. Doposud to řešili pronájmem běžného bytu, což ale není vždy vyhovující.

Vysoké školy se ve většině případů požadavkům trhu přizpůsobily a část svých kolejí přebudovávají na tuto luxusnější formu bydlení. Jednak uspokojí své studenty a jednak získají větší finanční obnos na další rozvoj školy.

Závěrem lze tedy říci, že typickému studentskému kolejnímu bydlení hrana. Mladí lidé dnes přicházejí již z domova s určitými požadavky na bydlení a nelze očekávat, že kvůli studiu budou svoji laťku snižovat. To, co dříve bylo běžné, nyní se stává zastaralým a neakceptovatelným. Na studenty je třeba pohlížet jako na dospělé jedince, slyšet jejich požadavky a přizpůsobit nabídku bydlení jejich potřebám.